Ve 3. desetiletím XIX. století vrchnosti z Vídně kolonizovali do údolí Poneasca (Schöntal) 80 Českých rodin. Lidem se slíbilo, že budou žít ve snílkovém kraji, opravdovým rájem na zemi. Skutečnost ale byla jiná: lidé museli vyřezat les, aby měli půdu na sazení. Přitom bydleli v jamách vykopaných v zemi, kde byly chráněny od horka a zimy, ale nemohli uniknout jarním povodním, když se topil sníh. Mnozí nemohli překonat tvrdou práci v lese, nevydrželi extrémním podmínkám, ve kterých žíly a zemřeli.