Zanecháme auto u poštovní agentury a začneme náš průvod malou osadou. Zamíříme do levé strany a ubíráme se vesnicí po uličce dolů. U dolejšího konce vesničky zahlídneme dvě stařeny a asi desetiletou dívku. Hlídají pár kraviček, které občas uniknou z její pozornosti a pochutnají si na stromech nabytými se švestkami. Začneme hovořit s jednou stařenou, abychom jsme se něco dozvěděli o životu této osady. Veverka Ana, 65letá stařena, si přeje zůstanout i nadále v těchto krajinách. Stařena nás ujišťuje, že za 10 let nezůstane málem nic z této obce. Dovídáme se, že mnoho domů z této dolejší časti vesnice bylo opuštěno aneb rozebráno a jejích obyvatele se přestěhovali do středu vesnice, aneb odešli z vesnice. Dosti velký počet se jích ubytovalo do města Caransebeş. Tak se stalo, že hřbitov, který někdy byl u dolejšího konce vesničky, teď se nachází uprostřed lesa! Poděkujeme stařeně za vlídnost a jdeme vyhledat hřbitov, o kterém víme, že se nachází někde v lese.